Tatra T3 #8205

Detale

Nazwa		Tatra T3 (Tatra) /Tatra T3 (4xČKD TE 022 40kW/54HP) 23-110 [2-2-2] (1960-1997)
VIN		155234
Numer zabudowy
Wyprodukowany		1964
Zezłomowany		2006
Modernizacje
1998		Tatra T3R (DP Praha) /ČKD Tatra T3 (4xČKD TE 022 40kW/54HP ) 22-162 [2-2-2] (1998-1998)
Właściciele
1964	2006	DP Praha
Numery taborowe
Wprowadzenie do ruchu	Rok wycofania	Numery taborowe
1964	1998	6329 / DP Praha
1998	2006	8205 / DP Praha

Zdjęcia

26 lutego 2001 - Praha Modřany, Tram. T3R ev.č. 8205, K přestavbě na typ T3R byly vyčleněny dva vozy - T3 ev.č. 6329, jehož přestavbu měl provést Dopravní podnik Praha vlastními silami v Opravně tramvají a vůz T3SU ev.č.7005, o jehož přestavbu se pokoušel samotný výrobce - ČKD. Vůz zůstal nedokončený v podobě pouhého skeletu, který byl 1. února 2002 odprodán firmě Siemens Kolejová vozidla s.r.o., která ho v dubnu 2002 odprodala šrotovací firmě. Dokončení se tak dočkala pouze přestavba vozu T3 ev.č. 6329 prováděná vlastními silami Dopravním podnikem Praha v letech 1994 - 1998. Vůz prošel zcela zásadní změnou designu, provedenou dle návrhu Ing. arch. Patrika Kotase k níž vedla nadčasová karoserie vozu T3, podpořená skutečností, že dosavadní pokusy o umístění čelních moderních informačních panelů nedopadaly dosud příliš šťastně. Výsledkem nového designérského řešení je líbivý vůz se zcela nově řešenými čely. Vůz je opatřen výzbrojí TV 8 určenou původně pro nakonec nedokončený pracovní vůz ev.č.5573, polopantografem, automatickými spřáhly, výklopnými dveřmi s poptávkovým otevíráním. Řidič vůz nově neovládá nožními pedály, ale pomocí ručního řadiče. Polopantograf od firmy Stemmann, je kvůli přední střešní větrací klapce otočen kloubem vzad (stejně jako u vozů T6A5). Spřáhla Sécheron měla umožnit nejen mechanické, ale i elektrické spojení vozů soupravy, včetně přenosu trakčního napětí 600V. Rozlamovací dveře byly nahrazeny výklopnými od firmy BODE, známějšími spíše z tramvají provozovaných v brněnských ulicích. Zatímco Dopravní podnik Brno toto řešení vcelku akceptoval a po jedné modernizaci nechal vyrobit deset zbrusu nových vozů tohoto typu (oproti Dopravnímu podniku Praha i se zabudovaným bočním maticovým transparentem v oblině střechy), pokračuje i v modernizacích vozů K2 se stejným designem, Dopravní podnik Praha odmítl tuto modernizaci akceptovat pro paradoxně značně zhoršené pracovní podmínky řidiče, spočívající nejen ve zhoršeném výhledu do zpětného zrcátka ale též v absenci náporového větrání kabiny řidiče. Po svém zprovoznění vůz najížděl množství zkušebních kilometrů a vychytával dětské nemoce, jichž se však nezbavil dodnes. Přidělen byl do vozovny Strašnice - stejně jako další jednokusový prototypový vůz T3G ev. č.8200. 9. dubna 1999 byl vůz poprvé nasazen jako vložené pořadí na linku 19, cestující však ještě stále nepřepravoval. První běžné cestující tak vůz svezl na lince 19 až 26. dubna 1999, tedy po pěti letech (!) od zahájení modernizace. Bohužel značná poruchovost a pomalost dveří BODE stojí za jeho takřka výjimečným vypravováním do provozu. Na voze začala pomalá kanibalizace - nejprve došlo k odstranění elektrické části automatických spřáhel Sécheron, protože vůz opravdu nebylo s čím elektricky spojit. Po krátkém nasazení do provozu v březnu roku 2005 vůz opět postával odstavený ve vozovně Strašnice, až zcela nečekaně vyjela 22. února 2006 ze vrat vozovny Strašnice pod rouškou tmy prapodivná souprava T3SUCS ev.č.7066+T3R ev.č.8205 krytá vozem T3SUCS ev.č.7030. Jejím cílem byla Opravna tramvají. Zpět se vracely již jen vozy T3SUCS ev.č.7066 a 7030. Vůz T3R ev.č.8205 v Opravně tramvají zůstal, aby mohl být sešrotován a "využit" k přestavbě na vůz T3R.PV. Čelo vozu bylo za prostorem prvních dveří odříznuto, vzniklý otvor zaplechován. Tento paskvil má být využit jako upomínka na jeden zcela unikátní vůz..... Zdroj: http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2006040817Praha Modřany, Tram. T3R ev.č. 8205, K přestavbě na typ T3R byly vyčleněny dva vozy - T3 ev.č. 6329, jehož přestavbu měl provést Dopravní podnik Praha vlastními silami v Opravně tramvají a vůz T3SU ev.č.7005, o jehož přestavbu se pokoušel samotný výrobce - ČKD. Vůz zůstal nedokončený v podobě pouhého skeletu, který byl 1. února 2002 odprodán firmě Siemens Kolejová vozidla s.r.o., která ho v dubnu 2002 odprodala šrotovací firmě. Dokončení se tak dočkala pouze přestavba vozu T3 ev.č. 6329 prováděná vlastními silami Dopravním podnikem Praha v letech 1994 - 1998. Vůz prošel zcela zásadní změnou designu, provedenou dle návrhu Ing. arch. Patrika Kotase k níž vedla nadčasová karoserie vozu T3, podpořená skutečností, že dosavadní pokusy o umístění čelních moderních informačních panelů nedopadaly dosud příliš šťastně. Výsledkem nového designérského řešení je líbivý vůz se zcela nově řešenými čely. Vůz je opatřen výzbrojí TV 8 určenou původně pro nakonec nedokončený pracovní vůz ev.č.5573, polopantografem, automatickými spřáhly, výklopnými dveřmi s poptávkovým otevíráním. Řidič vůz nově neovládá nožními pedály, ale pomocí ručního řadiče. Polopantograf od firmy Stemmann, je kvůli přední střešní větrací klapce otočen kloubem vzad (stejně jako u vozů T6A5). Spřáhla Sécheron měla umožnit nejen mechanické, ale i elektrické spojení vozů soupravy, včetně přenosu trakčního napětí 600V. Rozlamovací dveře byly nahrazeny výklopnými od firmy BODE, známějšími spíše z tramvají provozovaných v brněnských ulicích. Zatímco Dopravní podnik Brno toto řešení vcelku akceptoval a po jedné modernizaci nechal vyrobit deset zbrusu nových vozů tohoto typu (oproti Dopravnímu podniku Praha i se zabudovaným bočním maticovým transparentem v oblině střechy), pokračuje i v modernizacích vozů K2 se stejným designem, Dopravní podnik Praha odmítl tuto modernizaci akceptovat pro paradoxně značně zhoršené pracovní podmínky řidiče, spočívající nejen ve zhoršeném výhledu do zpětného zrcátka ale též v absenci náporového větrání kabiny řidiče. Po svém zprovoznění vůz najížděl množství zkušebních kilometrů a vychytával dětské nemoce, jichž se však nezbavil dodnes. Přidělen byl do vozovny Strašnice - stejně jako další jednokusový prototypový vůz T3G ev. č.8200. 9. dubna 1999 byl vůz poprvé nasazen jako vložené pořadí na linku 19, cestující však ještě stále nepřepravoval. První běžné cestující tak vůz svezl na lince 19 až 26. dubna 1999, tedy po pěti letech (!) od zahájení modernizace. Bohužel značná poruchovost a pomalost dveří BODE stojí za jeho takřka výjimečným vypravováním do provozu. Na voze začala pomalá kanibalizace - nejprve došlo k odstranění elektrické části automatických spřáhel Sécheron, protože vůz opravdu nebylo s čím elektricky spojit. Po krátkém nasazení do provozu v březnu roku 2005 vůz opět postával odstavený ve vozovně Strašnice, až zcela nečekaně vyjela 22. února 2006 ze vrat vozovny Strašnice pod rouškou tmy prapodivná souprava T3SUCS ev.č.7066+T3R ev.č.8205 krytá vozem T3SUCS ev.č.7030. Jejím cílem byla Opravna tramvají. Zpět se vracely již jen vozy T3SUCS ev.č.7066 a 7030. Vůz T3R ev.č.8205 v Opravně tramvají zůstal, aby mohl být sešrotován a "využit" k přestavbě na vůz T3R.PV. Čelo vozu bylo za prostorem prvních dveří odříznuto, vzniklý otvor zaplechován. Tento paskvil má být využit jako upomínka na jeden zcela unikátní vůz..... Zdroj: http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2006040817
Autor: halbstadt

Komentarze: 1

Tatra T3 #8205

Detale

Zdjęcia

Fotogaleria Transportowa